Web doznává velkých změn, bohužel nejsou na pohled vůbec vidět. Tu a tam je sice změněná nějaká ta barva, trochu jsem předělal fotogalerii, ale jinak se většina změn týkala kódu webu. Vše tak nějak potřebovalo urovnat a sjednotit. Abych vysvětlil nadpis, psaní webu je hodně o přemýšlení. Věci se dají napsat x různými způsoby a mě vždy potěší, když přijdu na nejen fungující, ale hlavně jednoduché řešení. Takže je to jak o té poezii, ale i o jednoduchosti. Kdo weby píše, jistě mi rozumí, pro ty ostatní to je asi nepodstatné - hlavně že web funguje. Ještě pro ty, kdo rozumí XHTML, CSS nebo PHP, a nelenili trochu můj web skouknout: pokud jste objevili nějakou botu, či máte konstruktivní připomínku, velice rád se něčemu přiučím.
Trochu pro pobavení - o věšáku na prádlo. Paradoxně i já dnes jeden koupil.
Taky mi to dnes už nedalo a změřil jsem, kolik kilometrů to vlastně běhám. 10,74 km přesně, což mě s časem 55 minut řadí asi na 60. místo v pořadí, viz tento článek. Velice pozitivní… grrrrr
Trochu mimo téma tohoto blogu nicméně hodně zajímavý (reproduktory nutné): Chris Bliss
WOW!!! První úspěšná expedice k severnímu pólu v zimním období. V době kdy drtivá většina expedic končí ani ne ve čtvrtině cesty, navíc v „letním“ období, kdy je výrazně tepleji a není 24 hodin tma, je tahle expedice obrovským úspěchem. Vůbec si nedokážu představit jejich pocity na pólu. Po dvou měsících na ledu, 1000 ušlých kilometrech, teplotách pod -40°C, s omrzlinami (vpravo na fotce je Mike s evidentně omrzlým nosem), zlomenými lyžemi…
V Iráku není občanská válka, Vyhřívané trávníky budou povinné, Čeští žoldáci vydělávají půl milionu měsíčně a… já mám narozeniny. Je mi 31! Krásný věk, ne? Zašel jsem do své oblíbené restaurace Dalibor na večeři, běhat jsem se dnes nenutil, prostě slavím.
Chtěl bych poděkovat všem, co si na mě vzpomněli a zaslali mi blahopřání. Prakticky všichni se zmínili o mé expedici na Island a přáli mi, aby mi to letos vyšlo. Moc si toho vážím!!! Děkuju!
Úryvek z nedávného rozhovoru se stopařem, kterého jsem svezl:
Já: Ze školy?
On: No, ze školy.
Já: Co studuješ?
On: Strojárnu. A co děláš ty, jestli se můžu ptát.
Já: Jo, můžeš. Přemýšlím jak mu to vysvětlit.
Já: Snažím se zorganizovat jednu expedici.
On: To je práce? A jakou expedici?
Já: Chci přejít největší evropský ledovec. Sháním teď sponzory. To je má práce.
On: Hmm, to jsi teda dobrý blázen
V duchu si říkám, zase jsem blázen…
Úryvek z knihy Život, láska, smích od Osho Rajneesh:
Nadpis kapitoly: Být blázen znamená být zdravý.
…všichni velcí lidé byli vlastně vždycky trošku blázniví – totiž jejich okolí je za takové považovalo. Jejich bláznovství spočívalo v tom, že se netrápili, nežili v úzkostech, nebáli se smrti a nezatěžovali se maličkostmi. Žili plně a intenzivně, a díky této celistvosti a síle vykvetl jejich život jako nádherný květ – byli plní vůně, lásky a smíchu…
…musíte sebrat veškerou odvahu, a když vám budou lidé říkat, že jste blázni, mějte radost. Odpovídejte jim: „Máte úplnou pravdu, na tomhle světě mohou jen blázni být šťastní a plní radosti. Já jsem si zvolil bláznivost s její radostí, blažeností a tancem; vy jste si zase vybrali rozumnost a její bídu, trýzeň a peklo – naše volby jsou různé. Buďte si rozumní a ponechte si své utrpení; mně ale ponechte mou pošetilost. Nebuďte tím dotčeni; ani já se necítím být uražený – na světě je tolik rozumných lidí, ale mě to neuráží.“
