12. 3. 2007 PoFinse PoExpedičně nemocně a co bylo snad nejhorší nesportovně
Hned první den po návratu z Norska na mě někdo něco prsknul a tak krom takových těch po neúspěšné akci poexpedičních negativních náladových stavů jsem ještě bojoval s nachlazením a příšerným kašlem. Děsná zábava, speciálně, když do toho začalo být venku hezky. Sedět doma za počítačem a nemoct nic dělat, bylo pěkně frustrující. V neděli ráno mi už došli nervi a přestože jsem ještě nebyl zcela fit, musel jsem si jít zaběhat. Dal jsem svých 10 km a i když jsem myslel, že v půli asi vykašlu i plíce, bylo to fajn. Konečně jsem byl trochu venku a konečně jsem se začal zase trochu hejbat. Už mi to vážně chybělo.
Norsko. Ani nevím co říct nebo respektive jsem si řekl, že se k tomu ani nebudu vyjadřovat. Mám skoro pocit, že to nemá ani cenu. Měli jsme smůlu. Na počasí, na špatné rozhodnutí. To je vše.
Co dál? Hmm… s tím problém nemám. Hrozně se těším na své běhání, na odpoledna strávená lezením na starém mostním pilíři v Pardubicích, na to až mi z Norska přijdou nové kolečkové lyže a já je protáhnu po silničkách ve Žďárských vrších.
A expedice nebo výlety? Něco bude. Minimálně na léto vymyslím nějakou akci. Možná Peru, možná Mexiko… já bych byl happy i s lezením v Alpách nebo nějakými výšlapy v okolí. Uvidí se jaká bude nálada a do čeho se mi bude chtít zase strkat nos.
