Expedice Loap Sólo 2006

Konečně na cestě » 7. 8. 2006 v 6:36

Nečinnost posledních dní už na mě začínala mít negativní vliv a tak jsem o to víc radši, že se věci konečně daly do pohybu. Můj den začal trošinku dříve než je běžné – ve tři ráno. Nevím jestli je to již zvykem nebo určitou flegmatičností, ale spal jsem celkem tvrdě. Žádné sny, žádné obavy o to, co mě v následujících dnech čeká. Automaticky jsem vstal a dopřál si jednu z posledních teplých sprch (na ledovci mi bude muset k hygieně stačit sníh) a naposledy zkontroloval, zda skutečně mám sbaleno vše, co budu potřebovat. Lyže, které jsou pro traverz ledovce naprosto nezbytné, jsem pro jistotu již včera večer opřel o vstupní dveře bytu. Nechat je doma by byla katastrofa.

Na letiště mě jako vždy vezl brácha a teď již čekám v hale Ruzyňského letiště na odlet. Dokud ještě mohu, rozesílám smsky přátelům a volám mamce a tátovi. Samozřejmě po několikáté slibuji, že se v pořádku vrátím. Po pravdě, co se bezpečnosti týká, nikdy jsem neodjížděl na nějakou akci lépe vybaven. Když si vzpomenu na mé první zimní výlety do Tater, musím se smát. Tenkrát jsem neměl ještě ani mobilní telefon. Dnes si sebou vezu jak mobilní, tak satelitní telefon, PLB – speciální vysílačku, která v případě aktivace vyšle přes satelity SOS signál, včetně přesné pozice zaměřené vestavěným GPS, atd. Žádná technika sice nezaručí, že se něco nestane a já se ocitnu v nebezpečí, ale pokud se tak skutečně stane, udělal jsem maximum pro to, aby ty následky byly co nejmenší.

Letím přes Kodaň a na letišti Keflavík na Islandu, bych měl být okolo poledne tamního času (rozdíl oproti Čechám je dvě hodiny). Budu muset vyzvednout sled, který jak doufám na Island již v pořádku dorazil a spolu s ním se přemístit autobusem do cca hodinu vzdáleného Reykjavíku. Co bude dál se dozvíte v další zprávě, kterou budu odesílat již z Islandu.

Nakonec bych chtěl velmi poděkovat, jak několika jednotlivcům, tak svým sponzorům, bez nichž by se tato expedice nikdy neuskutečnila: Šárce Prokopové a firmě LOAP, která je generálním partnerem expedice, Vítku Hněvkovskému a firmě HUMI Outdoor, která expedici nejen finančně podpořila, ale i vybavila špičkovým oblečením, firmě ENERVIT a panu Palatovi za dodání většiny expediční stravy a velkou pomoc při sestavě správného jídelníčku, cestovní kanceláři Adventura, která mi poskytla nejen velkou slevu na letenku na Island, ale i zajišťuje, vlastními prostředky, můj návrat do Čech. Zapomenout nemohu ani na neskutečnou podporu ze strany mého hlavního mediálního partnera deníku českénoviny.cz, dále pak kulturního portálu bavte.se, horolezeckého magazínu Montana, Pardubického vysílání Českého rozhlasu a stanice Radiožurnál.